Z jakého důvodu je Remote ID potřeba?

Pokud se podíváte do internetových diskuzí na téma Remote ID, tak objevíte, že většina dronařů na Remote ID nadává a není s jeho zavedením spokojena. Na první pohled totiž vzdálená identifikace vypadá jako další velká restrikce ze strany zákonodárců.

Na druhou stranu je potřeba si říct, že bez Remote ID nejsou drony žádným způsobem integrovány do řízení letového provozu a jejich koordinace ve větších meřítcích je bez vzdálené identifikace velmi náročná.

Je tedy jasné, že aby se mohl dronový průmysl a všechny jeho odvětví posunout dál, tak Remote ID je nutnost. Jen si představte jak by vypadal provoz dronů donáškové služby bez jakékoliv koordinace s řízením letového provozu. Nebo například dron taxík, který by létal s lidmi, ale nebylo by pro ŘLP jasné, kde se v zrovna nachází. Vím že v našich končinách jsou tyto příklady aplikace dronů zatím docela sci-fi, ale v jiných částech světa už podobné technologie nejsou daleko od spuštění.

Bez platných údajů z Remote ID o aktuálním provozu dronů nelze rozšířit aktuální vzdušný prostor o tzv. UTM (UAV Traffic Management).  Ve chvíli, kdy se UTM požije, tak lety BVLOS již nebudou problém, protože bude možnost vzdušný prostor odpovídajícím způsobem koordinovat.

Pokud mluvíme o budoucnosti, kde drony doručují zásilky k vaším dveřím a nebo dokonce převážejí lidi, tak zároveň mluvíme o budoucnosti, kde je Remote ID běžnou součástí života všech pilotů dronů.

Jakým způsobem Remote ID funguje?

V pilotovaném letectví je vzdálená identifikace již dlouho let dobře známá. Ve zkratce jde pouze o poskytnutí aktuálních informací o stavu letu třetím stranám.

Pro tento ůčel se ve velkém letectví používá ADS-B (Automatic Dependent Surveillance–Broadcast). Různé ůdaje, které letadlo automaticky shromažďuje (nadmořská výška, rychlost, poloha, směr letu, typ letadla, číslo letadla) jsou v určitých intervalech odesílány pomocí standardizovaného rádiového procesu. Takto funguje vzdálené ID pro pilotovaná letadla.

To stejné bylo zavedeno pro drony s Remote ID. Dron vybaven tímto vzdáleným ID systémem vysílá v určitých intervalech informace o svém současném stavu a po předem definované cestě je posíla do centrálního místa nebo decentralizovanému subjektu.

Moderní drony by také měli disponovat systémem, který přijímá signály ADS-B z pilotovaných letadel, aby mohly pilota varovat před blížícím se letadlem. DJI od roku 2020 dává do všech svých dronů nad 250 g MTOM tuto technologii a nazývá ji AirSense.

Jaké varianty Remote ID systémů existují?

V současnosti se používají dvě varianty systému Remote ID, každá varianta je vhodná na trošku jiný způsob použití. Jednou z variant je Broadcast Remote ID (také Direct Remote ID), druhá varianta je Network Remote ID. 

Network Remote ID (NET RID)

Nejprve si rozebereme systém s názvem Network Remote ID, zkráceně NRI. Tento systém se spoléhá na centrální jednotku pro identifikaci dronů.

Aby tato technologie fungovala musí být dron připojen k internetu prostřednictvím mobilní sítě a data se automaticky odesílají. Jsou dva způsoby, jak navázat spojení k odesílání dat: přímé připojení dronu k mobilní síti a nebo připojení ovladače k mobilní síti. 

Odeslaná data jsou poté shromažďována  prostřednictvím služby Remote ID Service/Remote ID Provider, u kterého je dron registrovaný.

Práce poskytovatele spočívá ve zpřístupnění dat úřadům zodpovědných za dozor nad vzdušným prostorem, tak aby bylo možné UTM. V české republice je tímto orgánem řízení letového prostoru ČR.

Broadcast Remote ID 

 Tento systém nevyžaduje žádný speciální hardware. Pro přenos letových dat se používá buď Bluetooth nebo WiFi. Pakety RID lze přijímat pomocí chytrého telefonu. 

Direct Broadcast Remote ID je decentralizovaný systém a drony tříd C1, C2, C3 mají již tuto technologii od výroby zabudovanou.

Dalším způsobem pro vzdálenou identifikaci je Indirect Broadcast Remote ID. Dron v tomto případě neposílá údaje přímo pro potřeby vzdálené identifikace. Důležitým aspektem celého systému je zde přijímač vzdáleného ID, který se také nazývá sniffer, jenž zprostředkovává spojení mezi dronem, pilotem a  UAT.

DJI pro tyto účely používá svůj systém AeroScope, který umožňuje nepřímou identifikaci dronů DJI. Tento systém má dosah až 10 km. 

Nepřímé vzdálené ID se stalo méně důležitým se zavedením standardů DRI ASD-STAN prEN 4709-002 pro EU a  ASTM F3411-19 pro USA.

Výhody a nevýhody

Výhody Network Remote ID:

• Umožňuje systém RID nezávsilý na dosahu
• Je základem pro centrální implementaci UTM
• Čte pouze data, která jsou aktivně posílána k identifikaci
• Není závislý na výrobci dronu

Nevýhody Network Remote ID:

• Nutností je aby byl dron vybaven danou technologií
• Potencionální bezpečnostní riziko je připojení dronu nebo ovladače k internetu
• Vytváří dodatečné náklady pro pilota
• U doma postavených dronů je potřeba implementovat tuto technologii
• V některých případech nelze aktuální drony dovybavit touto technologií
• Nevýhodou centrálního systému jsou i jeho výhody (žadná redundance, centrální bod pro hackerský útok)

Výhody Broadcast Remote ID:

• Velmi snadná implementace
• Není nutnost žádného zprostředkovatele
• Pomocí přídavného modulu lze teoreticky poměrně snadno implementovat i do po domácku sestavených dronů
• Decentralizovaný systém
• Dostupné standardy

 Nevýhody Broadcast Remote ID:

•  Žádné řešení pro komplexní identifikační systém
• UTM lze pouze v rámci geografických limitů
• Systémy nepřímého vysílání jsou velmi specifické pro výrobce a čtou drony i bez vědomí pilota

Přehled odeslaných údajů, které jsou sdíleny prostřednictvím Remote ID

Data, ke kterým lze přistupovat vzdáleně pomocí Remote ID, které jsou založeny zcela na zákonných požadavcích. Zde je přehled těchto dat:

• Aktuální pozice dronu
• Aktuální výška dronu
• Aktuální rychlost dronu
• Aktuální směr letu
• Trasa letu
• Registrační číslo majitele dronu
• Sériové číslo dronu
• Aktuální poloha pilota, respektive ovladače nebo výchozí bod vzletu
• Třída dronu
• Popis mise

Negativní kritika Remote ID ze strany pilotů

Téma Remote ID bylo velmi ostře diskutováno v dron komunitě. Důvodem byl návrh nařízení americké FAA, který stanovil vzdálenou identifikaci na síťovém základě. Nicméně nakonec se v USA rozhodlo pro implementaci komplexní Direct Remote ID.

Stále se také diskutuje o soukromí pilotů a ochraně rozesílaných dat. Aktuální poloha pilota je aktuálně přenášena prostřednictvím Remote ID.

Ostré diskuze na téma Remote ID jsou v některých ohledech pochopitelné, obzvláště pokud se to týká narušování soukromí pilota a odesílání dat o jeho poloze všem, kdo si na svém smartphonu nainstalují potřebnou aplikaci. Nicméně vzhledem k pořád rostoucímu počtu vlastníků dronů je třeba mít v určitých případech možnost vzdálené identifikace.

Dronetag: řešení Remote ID, které bylo vymyšleno čechem

Dronetag je komplexní řešení pro vzdálenou identifikace dronů pod jehož designem je podepsaný Lukáš Brchl. Dronetag nabízí komplexní řešení pro firmy i pro jednotlivce a hobby piloty. Vzhledem k tomu, že v současné době používá Dronetag na 10 tisíc dronů v 20 zemích světa a v USA se jedná o nejoblíbenější metodu pro vzdálenou identifikaci, lze říci, že Dronetag je jedničkou na trhu, co se Remote ID týče. Firma Dronetag plánuje v budoucnu řešení pro satelitní komunikaci využívanou při letech dronů na dlouhé vzdálenosti nebo také pro paraglidisty. Lukáš Brchl o Dronetag říká: „Veškerá naše energie směřuje k tomu, aby všichni účastníci letového provozu o sobě navzájem věděli.“

Závěrečné slovo

Doufáme, že se vám tento článek líbil a pomohl vám pochopit problematiku Remote ID, pokud byste měli jakékoliv dotazy ohledně této problematiky, tak nás neváhejte kontaktovat nebo se stavte na naši prodejnu. Rádi vám poradíme a pomůžeme.