Film Modelář

Podíleli jsme se na natáčení filmu, kde hrají jednu z hlavních rolí drony.

V únoru 2020 vstoupil do kin pár týdnů před jejich uzavřením kvůli koronavirové pandemii snímek režiséra a scénáristy Petra Zelenky a jeho přátel s názvem Modelář. Jako tým profesionálů ze společnosti JAMCOPTERS jsme se podíleli jak na přípravě filmu, tak samozřejmě na samotném natáčení, které probíhalo od poloviny května do poloviny června 2019. Vzhledem k dějové lince filmu, která se, navzdory názvu filmu, točí především okolo provozu dronů v nejrůznějších podobách, jsme po celou dobu příprav a realizace řešili množství technických, legislativních i pilotních úskalí s mnoha typy dronů.

POUŽITÁ BEZPILOTNÍ TECHNIKA

Scénář filmu předpokládal využití dronů v nejrozmanitějších myslitelných situacích. Jeden rekvizitní dron DJI Matrice 600 Pro (OK-X026N), kteří hlavní hrdinové používali k natáčení reklam a k obživě, ten stejný dron vybavený sprejovacím mechanizmem, celkem tři verze dronu použitého k provedení atentátu (DJI S550) a čtyři první verze dronu DJI Phantom. Tyto Phantomy je možno vidět při synchronizovaném letu v interiérech zámku ve Slavkově u Brna jako nosiče designových kabelek při módní přehlídce. To je výčet dronů, které se přímo objevily ve filmu. Některé z nich byly během natáčení záměrně poškozeny tak, aby simulovaly sestřelení dronu nebo výbuch.

K samotnému natáčení byl použit heavylift JAMCOPTERS M800 (registrační značka OK-X061J) se schválenou maximální vzletovou hmotností 25 kg. Jedná se o oktokoptéru vlastní konstrukce v klasické osmiramenné konfiguraci založenou na řídící jednotce DJI A3 a na pohonném systému DJI E2000, která je vybavena gimbalem Gremsy H16 s ovládáním ostření a clony a s videopřenosem Connex. Pro natáčení byly použity kamery Arri Alexa Mini s anamorfickými objektivy Hawk. Gimbal samotný je výrazně zvětšen použitím delších karbonových trubek a duralových nástavců tak, aby byl schopen nést i větší filmové kamery typu Sony Venice s RAW rekordérem nebo kamery s rozměrnějšími objektivy. Jako záložní dron jsme měli vždy připraven DJI Inspire 2 (OK-X052P) s kamerou X7 a RAW licencí.

Samotnému natáčení předcházely poměrně náročné technické přípravy. V rámci nich byly sestaveny tři hexakoptéry DJI S550 s řídící jednotkou Naza M a Pixhawk, pro jednu z nich jsme vyvinuli servomechanizmus pro dálkové ovládání barevného spreje. Tímto dronem nakonec hlavní hrdina Pavel spáchá „atentát“ na amerického ministra obrany Dicka Cheneyho při návštěvě Prahy. Podobný sprejovací systém byl následně vytvořen i pro Matrice 600. Pro další S550 byl také vytvořen servomechanizmus zajišťující uvolnění (odhození) modelářského rádia, které Pavel pomocí dronu umístil na střechu Českého muzea hudby, ze které následně prováděl výše zmíněný atentát. Za návrat k počátkům značky DJI je možné považovat i pořízení údajně posledních čtyř nepoužitých dronů Phantom (první generace), ke kterým jsme jako obchodní partneři značky DJI získali přístup. Tyto Phantomy byly adaptovány jako nosiče kabelek a také byly vybaveny efektně prosvíceným logem fiktivní Plechovy (Jiří Mádl) dronové firmy Skymasters. Tyto Phantomy nebyly vybaveny podvozkem, před vzletem tedy byly umístěny do krabic, odkud vzlétaly i s nákladem.

Vzhledem k častému požadavku na provoz Matrice 600 a JAMCOPTERS M800 v noci bylo oba tyto drony nutné vybavit přídavným pozičním a zábleskovým antikolizním LED osvětlením.

LEGISLATIVA PROVOZU UAS VE FILMU MODELÁŘ

Natáčení filmu Modelář se vzhledem k zamýšlenému provozu dronů v centru Prahy, v ochranných pásmech, v zakázaném prostoru a v nočních hodinách neobešlo bez mnoha hodin strávených při vyřizování souhlasů dotčených subjektů a následných výjimek ÚCL. Kromě stávajících standardních provozních povolení ÚCL pro drony JAMCOPTERS (tedy M800, M600 a Inspire 2), zákonného pojištění odpovědnosti a povolení k provozování leteckých prací UAS, bylo pro účely natáčení nutné zajistit provozní povolení ÚCL a pojištění pro všechny drony S550. Čtyři staré Phantomy se obešly bez těchto povolení, protože byly provozovány pouze v interiérech zámku ve Slavkově u Brna.

Nejnáročnějším úkolem bylo zajistit bezpečný a dle Doplňku X předpisu L2 také legální provoz našich dronů v lokalitách na Malé Straně a na Trojském mostě v Praze.

Celkem čtyři lokality na Malé Straně (Nádvoří hotelu Mandarin, Maltézské náměstí, Seminářská zahrada na Petříně a Petřínská rozhledna) se nejen že nachází v zastavěné oblasti s velkým výskytem nezapojených osob, ale hlavně v zakázaném prostoru LKP1 (Pražský hrad) a v blízkosti zahraničních ambasád včetně Velvyslanectví USA. Kromě zabezpečení dopadových oblastí před vstupem osob a záboru ulic v součinnosti s městskou i státní policií tak bylo potřeba především získat souhlas příslušných odborů Magistrátu hlavního města Prahy, souhlasu Vojenské kanceláře prezidenta republiky (uživatel LKP1) a koordinace s ochrannou službou Policie ČR a bezpečnostní agenturou zajišťující ochranu Velvyslanectví USA. Lety v okolí Petřínské rozhledny, na Trojském mostě a v okolí Ministerstva průmyslu a obchodu byly navíc komplikovány požadavkem na noční provoz. V této souvislosti jsme byli prvním subjektem, který od ÚCL získal výjimku pro let UA v období mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání, tedy v noci.

Výjimka ÚCL z ustanovení § 14, odstavce 6, písm. a) vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví, ustanovující, že vzlety letadel z ploch, které nejsou určeny pro vzlety a přistání letadel, je možno provádět pouze za dne, byla možná jednak na základě deklarace veřejného zájmu, které jsme získali od produkční společnosti, a jednak na základě splnění opatření ke zmírnění provozních rizik souvisejících s létáním v noci. Mezi ně patřilo vybavení dronů přídavným pozičním a antikolizním osvětlením, osvětlení vzletové a přistávací plochy a denní obhlídka lokality zahrnující uskutečnění identických letů UA za denního světla. 

Legislativně problematické bylo také zabezpečení provozu našich dronů na Trojském mostě. Jednalo se o provoz v noci, v ochranných pásmech tramvajové dráhy a mostu a v hustě osídleném prostoru. Vzhledem k nočním hodinám natáčení bylo možné ve spolupráci s Magistrátem a Policií ČR zajistit úplnou uzavírku mostu, vjezd tramvají koordinovali na obou stranách pracovníci Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP), vstup pěších by regulován pracovníky produkční společnosti. Pro provoz UAS v ochranném pásmu tramvajové dráhy bylo nutné kromě souhlasu DPP získat i souhlas oddělení drážního správního úřadu Magistrátu hlavního města Prahy.

Agenda zajištění legálního provozu UAS pro film Modelář zahrnovala komunikaci s celkem 32 subjekty nebo úřady, bylo potřeba napsat 48 e-mailů, provést více než 70 telefonátů a celkem zabrala více než 25 hodin práce.

SPECIFIKA PILOTÁŽE PŘI NATÁČENÍ

Vzhledem k objemu práce s drony během celého měsíce, kdy natáčení probíhalo, podílelo se na obsluze UAS celkem pět pilotů nebo operátorů kamery (Jan Dojčán, Ondřej Burda, Tomáš Tichý a Ilja Mašík z JAMCOPTERS a Jan Minol ze Samadhi Production). Samotní představitelé hlavních rolí – Kryštof Hádek a Jiří Mádl – neměli s drony žádné předchozí zkušenosti a jejich pilotáž je tedy vždy pouze hereckou akcí. Skutečný pilot vždy stál mimo obraz kamer.

Specifikem práce s drony byla také častá koordinace dvou dronů současně – tedy dronu jako rekvizity a dronu s kamerovou technikou. V těchto případech, kdy drony létaly v poměrně těsných formacích, bylo z bezpečnostního hlediska klíčové nastavit postupy pro případ mimořádných situací. V některých případech nebylo možné zajistit vertikální nebo horizontální rozestupy vizuálně, bylo tedy nutné udržovat trvalou komunikaci mezi piloty nebo jejich asistenty ohledně aktuální výšky letu a záměrech pilota. Pro případ zarušení řídícího datového spoje obou UAS byla na každém z dronů nastavena jiná výška pro RTH.

Noční provoz UAS nebyl vzhledem k přijatým doplňujícím opatřením nijak výrazně náročnější co se týče pilotáže, nicméně vzhledem k tomu, že natáčení probíhalo vždy až do brzkých ranních hodin, byly nutné brát v úvahu rizika vyplývající z únavy (nepozornost, nekoncentrovanost). Pravdou ale je, že na nočních lokacích (Petřínská rozhledna, Trojský most a okolí Ministerstva průmyslu a obchodu) by bylo nemyslitelné provést s takto velkými drony bezpečný let ve dne, nebyl by ani možný zábor dopadových oblastí.

Mezi nejzajímavější zkušenosti patřil synchronizovaný noční let v těsné blízkosti Petřínské rozhledny. Rekvizitní dron Matrice 600 vybavený sprejovacím zařízením se pohyboval v těsné blízkosti oken vyhlídkové plošiny (prodloužená tryska spreje se téměř dotýkala okenních tabulek) a svými pohyby simuloval vytváření nápisu, zatímco dron s kamerou pořizoval záběry z různých trajektorií kolem vrcholu rozhledny. Pomiňme, že reálně by takto dokonalé nápisy pouhým manuálním řízením samozřejmě vytvořit nešlo, šlo především o efektní podívanou podpořenou CGI.

Všechna specifika zmíněná v předchozích odstavcích se projevila i na lokaci, kde hlavní postavy natáčí s dronem reklamní záběry jedoucího automobilu – tedy na zcela uzavřeném Trojském mostě. Železná mostní konstrukce způsobovala silné rušení magnetického pole, takže pilotáž se v mnoha případech stala téměř nemožnou. Průlet mezi nosnými lany mostu, který by jinak nebyl až takovým problémem, se tedy i v režimu ATTI stal velmi náročnou úlohou s nemalým rizikem havárie.

Zajímavým momentem je i záběr, kdy dron DJI S550 vylétá ze zadních dveří osobního automobilu. Dron byl samozřejmě pilotován z bezprostřední blízkosti, nicméně mezi konci roztočených vrtulí a stěnami zavazadlového prostoru auta s turbulentním vírovým prouděním vzduchu zbývalo na každé straně pouze asi deset centimetrů volného prostoru. 

Pilotáž sestřeleného dronu Matrice 600, dopadajícího při rychlé rotaci do pole, byla ve světle předchozích řádků velmi jednoduchá. Let probíhal v režimu Course Lock s dopředným pohybem, plně vychýlenou směrovkou, střídáním plných výchylek křidélek a při klesání, které pilot ukončil ve výšce cca 1 m nad zemí. Samotný dopad ve filmu samozřejmě vidět není. Po prostřihu na hlavní postavy běžící k místu havarovaného dronu již následují záběry na důkladně naaranžované „trosky“ UA.

Nejnáročnější z hlediska koordinace mezi piloty bylo natáčení přehlídky designových kabelek zavěšených pod čtyřmi drony DJI Phantom v interiérech zámku ve Slavkově u Brna. První verze Phantomu samozřejmě nebyly vybaveny jakýmkoli systémem VPS, který by dron stabilizoval v místech bez GNSS signálu, ani jakýmikoli antikolizními senzory. Synchronizovaný přílet do sálu a následný odlet do třetí místnosti byl tedy pečlivě natrénovaným prvkem zaletěným všemi čtyřmi piloty v plně manuálním režimu. Dlužno poznamenat, že všichni piloti byli schováni mimo obraz na velmi malém prostoru u stěny sálu v dosti nevýhodné pozici. Přistávání těchto Phantomů probíhalo velmi nepřehledně v sousední místnosti, kde je odchytávali členové štábu.

Ačkoli nebyla práce na filmu Modelář v jednotlivostech nejnáročnějším projektem, na kterém jsme se podíleli, z hlediska jeho komplexnosti, délky příprav a míry zapojení všech členů našeho týmu šlo o jedinečnou zkušenost. Těší náš také ocenění Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v tomto filmu na Českých lvech pro Jiřího Mádla.